Leden 2016

Video?

24. ledna 2016 v 17:17 | Karin
AHOOOJ!!!
Tak mě napadlo, že bych mohla udělat v týdnu video s mými pracemi a sketchbooky. Našla jsem toho docela dost a jsou tam i takové ty trapné kresbyčky které by nemusely spatřit světlo světa ale co. Už je jednou uviděli tak po druhé se nic nestane. Jestli ho chcete, napište do komentu;).


ANIMEFEST 2016

20. ledna 2016 v 11:59 | Karin |  Ostatní
Ahoj všem :))
No, dnešní téma je jasné... ANIMEFEST 2016.
Chystám se tam jít spolu se Shio a její kamarádkou Nami. Jdu tam poprvé, takže se EXTRÉMĚ těším. Ale, jelikož jsem z Plzně, čeká mě 7 hodinová cesta vlakem. Už vidím, jak zaspím a pojedu dál :D. Řešili jsme taky hotel. No, řekněme že ceny nejsou tak hrozné, jak jsem očekávala. Ale to je trochu odbočka. Chtěla jsem se zeptat, jestli tam někdo z vás taky bude :). Možná bychom se mohli případně někde sejít a třeba pokecat. Byla by to sranda a zajímavý pokec.
Taky bych se chtěla zeptat, jestli tam z vás někdo byl, tak jak to tam chodí. Pro nováčka zážitek na celý život a vyprázdnění celé peněženky (a nejen mojí).

Mneší info:

-Koná se to v Brně na brněnském výstavišti (překvapivě :D)
- Datum konání je 29.4. - 1.5. (což jsou 3 dny)
- Vstupenka bude stát okolo 500 Kč (to je tak 14 euro) prodej začne koncem února
- máte tam možnost ubytování se slevami (bohužel, mi tři máme vysoké požadavky, které tyto hotely nezahrnují, takže jsme si museli vybrat jiný beze slev. Ale i tak nám no vyjde docela za levno. Takže nepanikařte, když na stránkách animefestu nejsou žádné hotely, které splňují vaše poždavky. Je zde spousta jiných hotelů se strategickými místy)
- konají se tam cosplay soutěže, AMV soutěže (na kterých se budu toulat), různé přednášky nebo si tam můžete koupit suvenýry (plakáty, kočičí ouška, placky...)
více info na animefest.cz

Pokud se chcete na něco zeptat nebo si domlvit sraz, dejte vědět do komentu nebo na tomto mém fb profilu: Karin Mugiwara

Určitě tu téma anime fest ještě jednou padne takže don't worry.



NALU - Jahody

15. ledna 2016 v 21:49 | Karin |  nalu-povídky
KONEČNĚ POVÍDKA PRO VÁS!!!!!! Samozřejmě s NALU tématikou ;). Omlouvám se, pokud se vám nelíbí děj... bude chvíli trvat, než si opět zvyknu začít psát na tohle téma.

leduji, jak za oknem padá déšť. V ruce svírám hrníček čaje a snažím se, aby mi deka nesklouzla zpátky na postel.
"Už je to týden, co odešel." Zavzpomínám na jeho vlasy v barvě sakury a jeho úsměvem, když mi řekl v cechu, že musí jít na misi sám s Happym. Nemohla jsem v tu dobu dělat nic jiného, než souhlasit, i přes ten fakt, že jsem chtěla jít s ním. Nevím, na jak dlouho bude ještě pryč. Proto ho vyhlížím z okna. Každou noc, když jdu spát, tajně doufám, že mi vletí oknem a řekne moje jméno se smíchem. Není to tak dávno, co jsem si uvědomila, co k němu cítím, ale je to pouze jednostranné.
Vstanu z parapetu s povzdechem.
"Měla bych už vyrazit do cechu." Levi-chan se u mě včera stavila a řekla, že slaví narozeniny Miry. Nejsem ten tip, který by vynechal něco takového. Už jen ze slušnosti.
Vezmu dárek ze stolu, spolu s klíčema od bran a vyrazím mokrou ulicí, schovaná pod deštníkem. Boty mi čvachtají při každém kroku po mokrých kostkách, zalitých vodou. Je už trochu zima. Ne všat taková, abych začala nosit bundu. Teď by se hodil Natsu s jeho ohněm nebo šálou. Vždycky je okolo něj krásné teplo. Trochu mi to chybí. Kdypak se asi vrátí?
"Ach, konečně jsi tady, Lucy." Pozdraví mě Gray s Juvií za zády, která mě hypnostizuje pohledem.
"Ahoj. Kde je Mira?" Zeptám se hned. Dneska totiž nemám zájem ho vidět v šortkách.
Chvílí zapřemýšlí.
"Myslím, že šla před chvílí do kuchyně dodělat nějaké zákusky."
"Dobře. Arigato, Grayi."
Rozejdu se směrem ke kuchyni a po cestě zdravím známé tváře, které se na mě usmívají nebo mi mávají na přivítanou. Všude je živo. Všude se tancuje nebo pere. Gajeela, zpívajícího na jevišti, všichni ignorují. I já se trochu snažím. Jen Levi se na něj pořád dívá zasněně. I slepý by poznal, že ho má ráda. Škoda jen, že tu není Happy, aby to řekl nahlas, tak, jak to dělává.
"Miro, jsi tady?" Zeptám se ve dveřích, když je otevírám.
"Oh, Lucy, právě v čas." Mira zdobí dortíčky bílou polevou.
"Potřebuješ něco?"
"No, abych pravdu řekla, zapomněla jsem koupit jahody na dort. Bez nich není hotový a já tu mám plno práce. Mohla by jsi prosím pro ně zajít na trh? Moc by jsi mi tím pomohla."
"Žádný problém, nech to na mě."
Mira se na mě usměje.
"Děkuji."
Opětuji jí úsměv a odejdu směrem k trhu, kde na mě čekají jahody. Venku pořád prší. No, jak taky jinak, když jsem tu byla před pěti minutami. Tržiště je dneska liduprázdné a prodavači jen čekají na jejich další zákazníky. Když projdu kolem já, hned zpozorní a začnou mě lákat k sobě. Já je ale odmítám nebo říkám, že se stavím později, co nejmilejším hlasem. Předci jen sleva, je sleva. Čím levnější, tím lepší.
"Dobrý den, mohla bych prosit dva košíky jahod?"
"Hned to bude, Lucy." Starý prodavač na mě mrkne a já jen radostně přikývnu. Zdejší lidé jsou vážně milý a když je navštěvujete často, máte jisté privilegia. Počínaje slevami a končíce speciálními zísilkami. Bohužel, díky Natsuovi, který níčí stánky jeden za druhým, se mi dost kontaktů spřetrhalo a dávajími věci za plnou cenu. Bohužel.
Stařeček mi podá jahody, které tak tak poberu.
"Děkuji a čekejte mě zase za dva dny."
"Samozřejmě, jsite naše nejmilejší zákaznice... Hmmm..."
"Děje se něco?"
Stařík se mračí a přemýšlí.
"Abych pravdu řekl, chtěl bych podat do vašeho echu žádost. Někdo totiž v poslední době krade ty nejlepší jahody z mého skladu. A nedaří se mi ho chytnout... Hmmm..."
"Pokud chcete, mohla bych to zařídit i bez žádosti. Díky vám mám pokaždé zásobu těch nejlepších jahod za dobrou cenu. Dlužím vám to."
Muž se na mě překvapeně podívá a pod jeho našedivělým knírkem se mihne šťastný úsměv plný očekávání.
"To bych vám byl zavázaný. Opravdu by jste mi ulevila od téhle těžkosti. Už jsem totiž díky němu skoro no mizině."
"Nebojte, já to zařídím. Kdy si myslíte, že se objeví a kde?"
"No, chodí hlavně k večeru po západu slunce. Bydlím na konci města u lesa. Vede tam přímo tahle cesta." Ukáže na postranní cestu za jeho stánkem.
Přikývnu.
"Dobře, nechte to na mě. Ale chci za to extra nejlepší jahody, co máte."
"To je samozřejmost."
Oslava proběhla v plné živosti. Ani jednu chvíli jsem se nenudila a scénky, které Mistr předvedl, byly opravdu vtipné. Hlavně to, jak předváděl mrože hůlhami. Už to byla doba, co jsem byla s ostatními a tak se bavila a nasmála.
Bohužel jsem se musela s ostatními rozloučit, když už bylo načase splnit můj slib.
"Vážně už musíš jít?" Wendy s Charlie si dali trochu alkoholu, který jim někdo podstrčil. Trochu se motají.
"Gomen, ale něco musím zařídit. Potom si zajdeme do lázní, dobře?"
"Hai."
Odejdu z cechu do západu slunce, který barví nebe do žluté, oranžové, červené, i růžové barvy.
"Po dešti je vždycky duha, co?"
Obchodník říkal pravdu. Na konci ukázané cesty stojí malý domek, porostlý popínavými rostlinami. Hned před ním jsou zasazené několik řádků jahod. Je zvláštní, že rostou teď na přelomu léta a podzimu. Ale on měl jahody i v zimě. Musí to být zvláštní druh nebo tak něco.
"Zvláštní, říkal, že dneska nebude doma."
Za okny svítí tlumené oranžové světlo, ve kterým se hýbá stín. Připravím si pro jistotu klíč. Může to být předci jen ten zloděj. Pokud ano, musím být připravená.
Rychle otevřu dveře a ihned oněmním. Po podlaze jsou všude svíčky, které utváří kruh, ve kterém sedí Natsu na dece.
"Co- co tu-?"
Usměje se na mě.
"Hoj, Lucy."
Omámeně stojím ve dveřích a čekám na větší vysvětlení.
"Nestůj tam tak a pojď sem." Napomene mě a poklepe na místo vedle něj.
Když si sednu, začnu se vzpamatovávat z překvapení.
"Proč jsi tady? Neříkej mi, že to ty tu kradeš jahody!"
"Hi hi hi, možná." Zasměje se.
"Mooo, ty se vážně nezměníš."
Teprve až teď si všimnu, že ten dům je vlastně pouhá zřícenina. Ve stropu je díra, přes kterou se dá dívat na hvězdy a částečně i větve stromů okolo. Je to opravdu krása. A pociťuji i zvláštní úlevu. Jsem ráda, že je zpátky.
"Lucy," Zabručím na znamení, že poslouchám ale přesto z nespustím oči z hvězd. "víš, ve skutečnosti jsem nešel na misi." Podívám se na něj. "Tak kde jsi tedy byl?"
Usměje se lehce na mě. Jeho ruka mě najednou spočine na tváře a začne mě hladit.
"Chyběla jsi mi." Řekne potichu, až mě to zarazí. Z jeho tónu mi naskočí husí kůže.
"Natsu?"
Cítím, jak se začervenám, když pohlédnu do jeho tmavých očí, ve kterých se odráží můj obličej.
Jeho tvář se začne výc přibližovat ke mě a já se nezmůžu ani na jediný pohyb když se jeho rty dotknou mých. Projede mnou šok. Moje ruce vystřelí k jeho hrudi a snaží se ho odtáhnout, ale on mě svalý na zem.
"Nats-" Snažím se ho zastavit, ale nejde to. Nenasytně mě líbá a div se mezi tím stihnu nadechnout. Když mě konečně nechá se trochu víc nadechnout, vím, že jsem rudá jako rajče.
"Lucy..." Pošeptá moje jméno tak, že mi začne tlouct srdce ještě rychleji.
Začne mě znovu líbat, ale už mu neodporuji. Zapojím se taky do té změti doteků a hledajícím rtům.

Tohle mi celý ten týden chybělo. Jeho teplo, které cítím celým tělem...

KONEC


Dodržení předsevzetí?...

7. ledna 2016 v 17:03 | Karin |  Ostatní
Ahoj ;).
No... dnešní téma zní dodržení předsevzetí...
Určitě každý si dal alespoň jednou nějáký slib, který dodrží do nového roku. Počínaje zkubnutím a končíce tím, že si někoho najdete. Copak si já blbá slíbila? Tenhle rok budu víc osobitější a najdu si kluka, se ketým strávím další silvestr :D sním si pěné věci, které jsou pro mě nereálné) Zatím mi to ale s tím oblečením nějak vychází. Schytávám každý den pochvaly, že mi to sluší a že jsem se nějak změnila. Nebudu lhát, dělá mi to radost... Ale dost o mě. Všeobecně!
Slibi se dají dost těžko dodržet (jak určitě víte a dobře znáte). Nikdo vás neuhlídá, jestli to dodržujete nebo ne. Prostě je to tak, že když to nedodržíte, tak se nic nestane :P. Jen budete na sebe naštvaný, že jste se vzdaly. Kdo to nezažil :D. (Jeslti jste to vážně nikdy nezažili, pište do komentu.)

Příklad ze života:
(na silvestra)

Dívám se na ohňostroj, jak vybuchuje na neby a vytváří květinové obrazce. Obláčky páry mi unikají z úst a odpočítávám posledních pár sekud do půlnoci. Najednou zazvoní budík na mobilu a já vykřiknu "Šťastný Nový ROK!" a v hlavě si přiju: "Tentokrát se budu víc snažit ve škole"...

(o dva týdny později)

Sedím ve škole a dívám se na výsledek testu. 5. udělám grymasu. "Tak holt příští rok."

Hihihi, ano, to se fakt stalo :DDDD. No, v každém případě je podle mě každý, který to dodrží mistr světa a strašně mu závidím vytrvalost.
A co vy? Jste na tom nějak podobně?


Co se mi stalo, když jsem tu nebyla...

3. ledna 2016 v 11:02 | Karin |  O mě
Ahoj :)
No, stalo se toho fakt hodně, za tu dobu, co jsem tady nebyla. Nejvýznamější věc asi byla, že jsem napsala knížku, kterou jsem poslala do soutěže. Pokud vyhraji, tak mi jí vydají. Tak mi prosím držte palce, at mi to vyjde. Výsledky budu vědět až v září tohodle roku. Takže asi chápete, jaké mám nervy. Pokud chcete, dám vám sem takové shrnutí,o čem ta knížka je.
Potom... jo, z naší třídou jsme se dostaly na druhé místo v soutěži s naší kloboukovou kolekcí. Docela zajímaá podívaná. Všude samé kožešiny a do teď mám po rukou škrábance, jak jsem dělala konstrukci z pletiva. Stačí jen říct, že už se pletivu budu vyhýbat v tomhle oboru.
Jako další jsem získala nedávno 100 likeů na mé fb stránce. Za což vám moc děkuji. A ano. Na fb jsem byla pořád aktivní. Sice ne tak často, ale 100% víc, než tady. Na instagram jsem taky bčas něco přidala. Nemluvě o pinterestu, kde jsem přidávala jako blázen :D. Tak, pokud chcete, můžete mě začít sledovat.
A co vy? Zažily jste v poslední doby něco zajímavého? Fakt mě to zájímá ;).

Můj -pinterest


OPĚT ZPĚT!

2. ledna 2016 v 19:27 | Karin |  Ostatní
Ahoj všichni.
Za prvé bych se chtěla omluvit, že jsem tu dlouho nebyla. Důvod? No... nerada to přiznávám neměla jsem moc náladu psát nebo když jsem tu náladu měla tak jsem nemohla.
Za druhé. Přeji všem šťastný nový rok.
A za třetí. Vracím se sem a budu sem opět přidávat články.
Pokud odemě chcete něco special tak napište do komentu. Může to být cokoliv, abych ukázala, že je mi mé neaktivity líto.
Děkuji ale, že jste přesto na tento blog chodily a že jste přidávali i komenty, i když jsem tu dlouho nebyla, abych na ně odpověděla.
*Karin*